Já a Jára Cimrman

Já a Jára Cimrman

 

    S Járou Cimrmanem jsem se setkal již v mateřské školce. V té době můj mladičký a nevyvinutý mozeček pouze doufal a snil o tom, že existuje takový člověk jako on – hrdina. Když jsem dochodil základní školu a úspěšně postoupil na školu střední, začala má hlava tuto osobnost vnímat jinak. Musím uznat, že i v předškolním, školním a středoškolském věku „žil“ Jára Cimrman se mnou a s naší rodinou v našem domě i v mém pokojíčku. Nebyl jsem tehdy ve svém věku příliš pořádný, a u nás doma bylo zvykem, že když má někdo v pokojíčku nepořádek, a troufám si říci, že i úplný bordel, mluvilo se tomto stavu,  jako že nemám v cimře žádný pěkný Cimrman.

    Pomyslná přítomnost Járy Cimrmana mne následně provázela a provází po celý můj život. O pár let později -  ve třetím ročníku střední zemědělské školy - po obdržení trojky z českého jazyka za odpověď na otázku zda vím, jestli žil Jára Cimrman a já tehdy odpověděl, že ano, jsem se rozhodl tuto pravdu prokázat. Moje víra v existenci tohoto velkého génia mne dovedla k poznatku, že naše školství, které nám, jako i vše ostatní, diktuje Evropská unie, nikdo doposud nepochopil, natož vyzdvihl význam mistrova díla. Rozhodl jsem se proto zasadit o jeho začlenění do osnov běžného učiva a také skromně laicky probádat mistrův život.

    Nejenom, že mi k tomu dávala popud informace o Járovizaci (tedy informace o období nízkých teplot, jimiž musí zrno projít, aby dosáhlo vyklíčení), či  ať už se jedná o jeho legendární stroj na výrobu samorostů (výrobek z něj byl dokonce použit ve filmu Jana Hřebejka Pelíšky, kdy byl bohužel použit k rozbití prosklených dveří ve scéně kdy se pan mistr Jiří Kodet hádá se svou dcerou o rozdílech mezi nefalšovanými vídeňskými bramborovými knedlíky a noky a následně na dírou ve skle křičí, že se tahá s nějakým rudým bolševickým nokem. Jako důkaz přikládám odkaz https://www.youtube.com/watch?v=aVXeDiGmEhM), prvotní teorii o rozdělení vědy lékařské (na urologické a neurologické) z níž čerpal očividně i pan doktor Jánský při jeho výzkumu a poté i určování krevních skupin. Avšak nejen můj středoškolský mozek, který si dokázal tak jasná fakta spojit (čímž nechci urazit středoškolské učitele, to je prostě fakt), nebyl jediným faktorem, který podnítil o Járu Cimrmana můj zájem. Také jsem studoval a posléze se i přestěhoval do kraje blanických rytířů, kteří stále ještě – bohužel - nevyjeli. Přesto Blaník každý den bedlivě sleduji.       

    Na svých cestách na chalupu, kterou máme ve městě Sázavě, jsem neustále pod vlivem dojmu, že i takoví géniové, jakými byli Jan Werich a Jiří Voskovec, čerpali ze znalostí tohoto všestranného jazykovědce, vědce, básníka, prozaisty, dramatika, fyzika, chemika, švadleny a čalouníka. Že Jára Cimrman inspiroval a inspiruje i jiné nevětší vědecké mozky a intelektuály celého světa podpírá můj skromný badatelský počin, který je výsledkem mnoha neodbytných historických a paralel a milníků spojujících život Járy Cimrmana se světem vědy, umění, literatury a pokroku vůbec, že jistě nemůže jít o pouhou nahodilost. Současně bych rád poukázal na historii Cimrmanova rodu, která byla, nechci říci přehlédnuta, ale snad pouze opominuta, kdy se budu vědecky opírat o výsledky výzkumu Cimrmanologické společnosti, která jasně potvrdila dlouhověkost Cimrmanova rodu.

    Kořeny Cimrmanova rodu, nezdráhám se říci, sahají až do roku 33 př.n.l. Nebo snad chcete tvrdit, že iniciály Ježíše Krista, tedy JC, jsou náhodné?! Jistě brzy bude prokázáno, že i tato ikona církve, která mimochodem chodila po vodě, léčila nevyléčitelně nemocné a dokonce z mrtvých vstala, nakonec určila za svého nástupce právě tohoto mistra. Jasně to koresponduje i s jeho přístupem k vědě a otázkám víry, tedy, dovolte mi citovat: „Jsem takový ateista, až se bojím, že mě Pán Bůh potrestá.“

    Ba i takový vědec, jakým byl Leonardo da Vinci, se nechal inspirovat jeho „da“ (Jár da Cimrman), ačkoliv několik cimrmanologů je přesvědčeno o opaku. Jasným důkazem může být opět možné tvrzení o cimrmanovské dlouhověkosti, z čehož vyplívá, že jeho dědeček, současník Leonarda da Vinciho, byl autorem většiny jeho črtů, náčrtů, návrhů, vrhů a vynálezů. Ovšem jako prokletí rodu Cimrmanů sám Cimrman – dědeček nemohl prorazit. Proto se jeho vynálezů atd. ujal právě mistr Leonardo aby jakožto cimrmanův věčný odkaz vyzdvihl, zvolil si ono pověstné „da“. Tuto skutečnost mistr Leonardo velmi důkladně tajil, ba dokonce velmi složitě zašifroval (do oné známé „Šifry mistra Leonarda“ )a je možné, že i popíral.

    Je tedy zjevné, že Jára Cimrman byl pro svou životní dráhu přímo předurčen. Jisté je, že jeho um utrpěl mnoho přítomností celých rodin krys v Liptákově, které Jára doslova neměl rád. Vlivem této události utrpěl mistr ztrátou nejen své věrné přítelkyně slepice Zory, ale i momentálním nebo mentálním poškozením jeho psychiky.  Není ve vědeckých kruzích zcela známo, že obdobně postižen psychickou újmou, právě kvůli Cimrmanovi, byl i velikán Friedrich Nietzsche, který se s Cimrmanem přátelil. Dopomohl tomu však, dalo by se říci, tragický omyl. Nietzsche, jak je známo, vyrůstal v čistě ženské domácnosti, ve společnosti dvou starých tet a dámské společnosti se proto až do zralého věku stranil. Fakt, že Cimrman nejprve, z důvodů cela pragmatických, navštěvoval školu pro dívky Minerva (a domníval se tak do svých šestnácti let, že je ženou), zapříčinil, že čtyřiatřicetiletý Nietzsche při návštěvě Prahy, povzbuzován svým okolím a hledaje si majetnou a vdavekchtivou ženu, vzplanul vřelým citem právě k mladičkému Cimrmanovi. Tato láska však zůstala pouze platonickou. Dívka, která vynikala v tolika oborech, a to především těch Nietzchemu blízkých, probudila jeho zájem natolik, že se Cimrman stal inspirací pro jeho nejsilnější a také nejkontroverznější ideu Nadčlověka. Bohužel, v den pouštění květinových věnců, kdy byla odhalena pravá Cimrmanova podstata, byla psychika Nietzscheho natolik otřesena, že se psychicky zhroutil a byla mu diagnostikována progresivní paralýza. Přesto až do Nietzscheho smrti si dlouze dopisovali a Cimrman tak bohatě podporoval mistrovu filosofii nihilismu, odpor k balastnímu romanistickému dramatu a jeho celkový zdravotní stav.

    Ve svém skromném výzkumu jsem také dospěl k jasnému poznání, že Jára Cimrman se stal inspirací, ne li předlohou takového autora, jehož jméno vyslovuji s nejvyšší úctou, Karla Čapka. Mystifikace, kterou se Jára Cimrman obklopoval, nebyla v době První republiky ještě zcela zapomenuta a mohla se tak stát plodným materiálem pro dílo Život a dílo skladatele Foltýna, založené na vzpomínce Karla Sabiny na setkání s podivně všestranným skladatelem, spisovatelem, hudebníkem a dramatikem Hörnerem (což byl jeden z mistrových pseudonymů). I zde se však ukazuje, že česká – i ta nejvyšší – inteligence se v Cimrmanovi pletla. Považovala totiž nadšeného Hörnera – Cimrmana za mluvku, a tak byla fakta značně pozměněna a zesměšněna. Jakpak by se tento posměvačný kroužek divil dnes, kdyby nahlédl do terminologie české literatury, a tam uviděl přímo citovaný absolutní verš Cimrmanův?

    Můžeme však sáhnout ještě výš! Dokonce i v díle Alberta Einsteina se nacházejí odkazy na dílo Járy Cimrmana, viz teorie relativity, jíž prakticky prokázal tím, že úspěšnost jeho divadelních her je relativní (dnes  v podobných případech říkáme, že se jedná o pudovou záležitost, tedy „buď to pude nebo nepude). Vztah mezi Einsteinem a Cimrmanem je však zatím předmětem mého výzkumu. Současně pracuji na probádání možnosti studené fúze. Také jsem se z výzkumných důvodů přestěhoval do Úval u  Prahy (kde mne bohužel také obtěžují krysy) a zkoumám vztah mezi baronem Úvalským von Úvaly u Prahy a Marií Majerovou a jsem zcela ponořen do ospravedlnění své teorie o tom, že Cimrman vytvořil a ve svých hrách používal hermeneutiku gradační didaktickou. 

    Proto trvám na tom, aby tento český a jedinečný vědec a možná i nástupce samotného INRI, byl stejně nezapomenutelně zapsán do učebnic našich dětí a studentů a nebojím se i tvrdit, že jeho jméno by se mělo objevit i v bibli a to ne na poslední stránce či v tiráži.

Prostě si myslím, že JC vždy odkazoval na světové vědce a kapacity, kteří ho „předběhli“ ačkoliv nevěděli v čem.

 

 

 Tomáš Buriánek CSc. (Cimrman’s Scientific Councilor)