Masáže a Bylinky

Přátelé,

    masáže provádí má žena slibující jen ty nej zážitky.

Nicméně, uvádím text jímž se má krásná, milá a malá paní prezentuje. Tento text podepisuji v plném rozsahu. Stojím za  ním i za svou jedinečnou ženou!

Takže něco o mé paní, která se tak krásně zprofilovala:

Slušelo by se představit. Promiňte, ale neumím psát stručně. Tak si uvařte kávu.

Dobrý den.

Jmenuji se Romana Buriánková, rozená Svobodová.

Vyplavila jsem se na svět 16. 3. 1986 v neděli v sedm hodin ráno, kdesi v Podolí. Voda, jakožto správně rozenou rybu, mě provázela i nadále v prvních krocích života, neb jsem se navrátila do vytopeného dvoupokojového bytu v Čiklově ulici na Praze 4, což bylo způsobeno dědičnou šikovností mého základního mužského vzoru. Jelikož moje maminka s mým tatínkem zplodili jedno dítě geniální a jedno zdravé (mě), již od narození jsem měla po svém boku skvělého bráchu.

Dětství jsem ve valné míře strávila na březích řeky Sázavy, kde jsem sbírala první zkušenosti s tímto světem a také první klíšťata. Dokonalou idylu dokreslovala přítomnost mých prarodičů, kteří se mi, často v rozporu s filosofií mé maminky, pokoušeli vštípit základní lidské hodnoty, jejichž symboly se měly stát chléb se sádlem a cibulí a smažené koblížky. Tudíž rostl nejen můj charakter, ale i má výrazná krása. Zde také bylo zasazeno semínko mé lásky k bylinkářství, mé lásky k přírodě, vodě, vzduchu, zemi, ohni a špíně.

Zázrakem jsem se naučila na základní škole číst a počítat, ačkoliv jsem o učebnice jevila pramalý zájem a středem mého světa byl výhled z okna, pojídání bonbonů pod lavicí a střílení gumy pravítkem. Časem v mé aktovce přeci jen zaujaly své místo úhledné sešity (namísto špinavých ponožek) a jen jedna žákovská knížka (namísto kamuflážních tří).

Po zdárném absolvování základní školy jsem se odvážila na školu střední, kde jsem se jala, coby švadlena, uplatňovat své kreativní alter ego. Nechutě jsem bojovala s rovinami sagitální a transverzální netušíc, že se s nimi ve svém životě střetnu ještě mnohokrát, stejně jako s fyzikou a chemií. Zatímco jiní stihli ušít za den několik cích a halenek, já jsem se s námahou prala s jedním tričkem. Píle však byla přeci jen vykoupena a i já se s šicím strojem smířila a sladila do jednoho taktu. Společně jsme notovali další čtyři roky až do závěrečné maturity.

Osud tomu chtěl a mé srdce se však přeci jen přechýlilo na jiný rytmus, rytmus tanečních šlágrů, blýskavých kamínků a bot. Na parketě jsem se skopově snažila umírnit své pohyby dle představ tanečních trenérů, snažíc se přesvědčit sebe i je, že netrpím onemocněním středního ucha, ani vrozenou genetickou vadou. Přicházela jsem také na to, že i já jsem majitelkou svalů a že někdy způsobují bolest.  

K nalezení rovnováhy těla i ducha dle řeckého kalokagathia jsem se rozhodla posilovat tedy i onoho ducha, čímže jsem se odsoudila k utrpení nad  -itými –ismy, - isty a  –esemi na filozofické fakultě a taktéž k utrpení bolestného přemýšlení nad lidskou psyché a konfrontacemi individuálních interpretací literárních textů. Cizí slova jsem se také naučila znát a užívat efektivně ve své řeči s vidinou kamufláže mého vlastního IQ (alebrž intenzity kvokání).

V této náročné době jsem pochopila jedno. Bez humoru to jde taky, ale blbě. A tak jsem se vdala. K tomu jsem přišla 8. 3. 2008 na MDŽ a Den plodnosti zvířat pod střechou konopišťského zámku. Od té doby jsme začali společně s mým manželem některé lidi ztrácet a nové nalézat, staré mosty pálit a nové stavět, soukromé sny zapomínat a nové společné snít.

Z jakési setrvačnosti se mi zdařilo získat vysokoškolský titul, čímž jsem připravila o řeč nejen své rodiče, ale především veškeré –bilis a -ory onoho ústavu, který jsem navštěvovala. Diplom jsem si nechala zaslat poštou a leží někde pod sbírkou krabiček od sirek.  Z těchto let mi zůstalo v hlavě pár zbytků akademického vědění, jak si tu a tam troufnu na duši osahat, a několikero tun studijního materiálu, úporně zabírajícího místo v našem obydlí (ale šmarjá to byla fuška ho nastřádat!).

Náhle nebylo nic, jen přede mnou nahá liská otázka: „A co teď?“

Pohlédla jsem si do srdce a své minulosti. Zjevila se mi budoucnost. Celé ty roky trápení s tělem od jeho povrchu až po jeho nitro mě navedly k práci s lidmi. Absolvovala jsem masérský kurz, který jsem toužila udělat již od svých tří let;(kdy na mě přiložil zkušené ruce můj dědeček). Po něm jsem se cítila, stejně jako jiní, jako hvězda okresu v tomto oboru. Mé nadšení ovšem záhy vyprchalo, neb dělat tuto službu za peníze a ve velkém jako fabrika na relax mi nešlo přes prsty. Snažila jsem se tedy – a stále snažím – najít si svou vlastní cestu.

V této době již můj manžel rok aktivně dělal něco za humny a říkal, že „dělá do včel“, což mohlo znamenat mnohé, ale moudrá žena se prý neptá. Překvapením proto pro mě bylo první vytočené kilo medu. Následovaly plásty včelího vosku a velmi svérázný materiál – propolis. Přemýšleli jsme tedy, jak z oddělených zájmů učinit zájem společný, ba dokonce společenský!

A tu kdesi je vidět nepatrný malý bod, kdy na časové ose zaznamenáváme vznik Včelí farmy BuŠi a práce mých rukou i stále se učící hlavy pod její záštitou. Díky včelím produktům a získaným vědomostem vznikla „medová masáž obličeje“, masáž domácími bylinnými a propolisovými mastmi a jiné vlastní postupy. Stavíme na tradicích naší země (vezměme v potaz, že tento termín je širší, než hranice našeho státu), přirozených zdrojů a postupů, na tradicích slovanského pohanstva, selského rozumu a intuice. (O tom se budu literárně vylévat dále, v jiných textech).

Jsme v přítomnosti. Masáže pro mě nejsou práce, nesytí můj bankovní účet. Ceník existuje jakýs takýs, ale pravdou je, že mám málo času, a tak mám malou pokladničku, do níž každý můj klient daný výkon ohodnotí. Loni jsme na ono konto získali 3 lahve portského, 2 lahve Eierkoňaku, 2 Kg butterfich, 4 balení čerstvých sépiových a šafránových těstovin, jeden pár bot, hruškový koláč, krabičku L&M a cca 8 000,- v drobných neoznačených mincích.

Masáž by měla být potěšením pro mého klienta, ale stejně tak pro mě. Stejně jako dobrý lékař má touhu pacienta uzdravit, má i masér touhu odstranit bolest, blokace, únavu, emocionální problémy. BYLO A JE NESMÍRNĚ KRÁSNĚ VIDĚT, ŽE SE TO DAŘÍ!