O Včelkách

z webu www.sportyzive.cz

Včelí med vám může přinést různé zdravotní benefity

Nejen v chladném období se hodí nějaký ten vitamín C. Místo do lékárny pro něj ale zamiřte ke včelaři a pořiďte se domů kvalitní včelí med, který má spoustu zdravotních výhod.

Od
 Denisa Tatíčková
 -
Kvalitní med od včelaře pomůže na mnohý neduh.
  1. U medu máte dvě možnosti – pořídit si pravý včelí med přímo od včelaře nebo zakoupit či vyrobit nepravý med z léčivek, jako je například pampeliška nebo sedmikráska. Obojí je sice lepkavá, sladká tekutina s příznivými účinky, ačkoliv pravý med od včel je nesrovnatelně lepší. Na naše zdraví má totiž mnoho významných zdravotních výhod. Zahoďte tedy vitamínové tablety z lékárny a užijte si zlepšení celého těla s tímto přírodním dochucovadlem, které je vhodné i pro diabetiky a dietáře. Konzumovat ho můžete samotný, jako sladidlo například v čaji nebo pro zvýšení jeho účinků v kombinaci s česnekem.

 

 

  1. Ochrana vašich cév

Med zabraňuje kornatění cév a umožňuje jim naopak dobrý průchod bez zúžení nebo vytváření krevních sraženin. To vše díky antioxidantům. Právě proto je med skvělou prevencí proti kardiovaskulárním onemocněním, jako je třeba infarkt.

 

  1. Lepší pleť

I zde fungují jako základ antioxidanty. Ty mají totiž mamutí podíl na tom, že z těla odcházejí toxiny a škodlivé látky, které způsobují ucpávání pórů a vytváří akné. Rovněž mají na svědomí ochranu proti předčasnému stárnutí pleti. Med můžete konzumovat přímo nebo si ho nanášet v podobě masek na obličej – díky němu zůstane vaše pleť jemná a vyživená.

Med pleť vyživuje a hydratuje.

  1. Zlepšení trávení

Pokud vás trápí zažívání, máte pocit nafouknutého břicha, bolí vás žaludek nebo vás pálí žáha, med si s tím umí poradit. Stačí na lačný žaludek sníst jednu lžičku a trávení by se mělo uklidnit. Mimo jiné med po cestě do žaludku zničí případné bakterie.

 

  1. Podpora hubnutí

Ačkoliv může znít podivně, že při snaze zhubnout máte jíst med, opravdu je tomu tak. Med je přírodní sladidlo, které je během diet doporučované. Lze ho nahradit jako sladidlo do čaje, ale také do receptů na dezerty. Jak již bylo řečeno, zlepšuje totiž zažívání, čímž podporuje rovněž metabolismus, který pak funguje tak, jak má.

 

  1. Lepší paměť

Mnohé studie prokázaly, že jedinci, kteří pravidelně konzumují med, mají lepší paměť a koncentraci. Také se snižuje pravděpodobnost, že vás ve stáří postihne skleróza. Med totiž obsahuje vápník, který se vstřebává do mozku a příznivě ho ovlivňuje při práci.

Pravděpodobnost sklerózy ve stáří se snižuje téměř na nulu.

  1. Snížení cholesterolu

Při konzumování medu se snižuje špatný cholesterol, který vás může různě zdravotně omezovat. Je to díky mikročástečkám, které se v medu nacházejí. Pozitivně působí také antioxidanty, jejichž příznivé účinky na naše tělo byly zmíněny výše. Cholesterol v něm ale rozhodně nenadejte.

 

  1. Kvalitnější spánek

Ne nadarmo se říká, že na špatný spánek je dobré vypít sklenici teplého mléka s rozpuštěným medem. Je to proto, že med podporuje produkci serotoninu, tedy hormonu dobré nálady a pohody, který se potom přeměňuje na melatonin – a ten zase podporuje rychlé usínání.

 

  1. Přírodní antidepresivum

Med je sladidlo, a proto v něm najdeme glukózu. Ta se rychle vstřebává do krve a pozitivně účinkuje. Také byl výše zmíněn serotonin, jehož produkci med zvyšuje. Celkově se po medu uvolňuje napětí v těle. Dokonce byl využíván při léčbě záchvatů a některých psychických poruch.

Med si poradí i se stresem a depresemi.

 

z webu www.vitalia.cz

Dalibor Titěra: Medu za stovku bych prostě nevěřil

 
Autor: Vitalia.cz /Karel Choc

Kvalitu medu, když je zavřený ve sklenici, mnohdy nepozná ani profík. Malé nápovědy, které vás ke správné skleničce nasměrují, ale máme. Získali jsme je přímo ve Výzkumném ústavu včelařském.

 
  •  

Mít na zahradě barevný domek, ve kterém to od jara do jara bzučí, nemusím řešit mnohdy spornou kvalitu prodávaného medu. Budu u zdroje a nebudu přemýšlet, jestli mě náhodou nechce v obchodě někdo vzít na hůl. Jenže jako obyvatel metropole a klecového bytu si o včelím úlu mohu tak nechat zdát; nebo se jet podívat kousek za Prahu do Výzkumného ústavu včelařského, který tak trochu „na konci světa“ produkuje vlastní skvělý med. Ochutnali jsme a od Dalibora Titěry jsme zjišťovali, podle čeho poznáme kvalitní med i jaký med máme nejraději.

Drahý med není záruka ničeho

 

Med byl vždy, ještě před rozvojem cukrovarnictví v naší zemi, velmi dobře ceněným sladidlem. Hojně se používal i v lékařství a léčitelství, což mu vydrželo dosud, byť dnes již nepodnikáme dobrodružné výpravy za divokými včelami a jejich medem jako kdysi.

Běžně si ho totiž koupíme v kdekterém obchodě. Ovšem ne vždy v kvalitě, kterou očekáváme. Stačí se podívat na stránku potravinynapranýri.cz, kde visí celá řada hříšníků, mezi kterými najdete jak dražší ze sortimentu Marks and Spencer, tak i ten levnější z Alberta, bohužel tam najdete i tuzemské včelaře, kteří rozhodně nestáčejí med do tanků. „Může se stát, že by někdo chtěl zvýšit produkci, takže nečeká, co včely najdou na květech, proto je bude krmit třeba sirupem. To ale u tuzemských včelařů nebývá časté. Stává se to spíš v obrovských fabrikách v zahraničí, kde se v medu občas asi může utopit vagonek sirupu,“ říká Dalibor Titěra.

Kvalitní med označuje speciální etiketa

 

Poznat kvalitní med je kumšt, a to i pro odborníky. Byť nějaké nápovědy pro nás přece jen mají: „Sklenice s medem je zavřená, takže je to pro nás takový zajíc v pytli. Sledujte proto etiketu. Pokud je na ní přesná adresa a jméno včelaře, tak to je člověk, který by nejspíš dobrovolně neprodával nekvalitní med pod svým jménem. V první řadě bych tedy na etiketě hledal adresu. Druhým vodítkem je konzistence – řídký med není správný. Když otočíte kvalitní med, tak by vzduchová bublina uvnitř sklenice měla pomalu stoupat nahoru. U medů, které mají etiketu Český med a Med jak má být, pak máme jistotu, že mají certifikáty z laboratoří, které jejich kvalitu zaručují,“ vysvětluje Dalibor Titěra. Dohledatelná je pak každá sklenice, pokud si takový med koupíte, můžete si podle čísla na pečeti na stránkáchBeedol.cz najít jméno včelaře i certifikát.

Tyto pečetě vydává právě Výzkumný ústav včelařský, včelař si o etiketu zažádá, zaplatí asi pět set korun za rozbor medu a VUVč mu etikety vydá. Snadné, efektivní a pro kupující konečně nějaká záruka kvality. Škoda jen, v Česku máme na padesát tisíc včelařů a etikety na své výrobky letos nalepily jen asi tři stovky z nich.

 
Vady medu? Spíš naše neznalost
 

„Stejně jako máte svého zubaře, svého řezníka, stejně tak byste měli mít svého včelaře,“ říká Dalibor Titěra. Což ale neznamená, že budete každoročně přilévat do čaje stejný med. Každý rok je jiné počasí, což s sebou nese i různá období vykvétání stromů a květin. A tedy sběr pylu a nektaru včelami. Rozdílné složení medu pak ovlivňuje i jeho krystalizaci, protože krystalizace je dána rozdílnou skladbou zdrojů. „V podstatě nejdříve krystalizují medy řepkové, to je i do čtrnácti dnů, nejpomaleji pak medy akátové, které vydrží i rok,“ říká Dalibor Titěra. V teplé lázni však sklenici medu opět vrátíte původní formu.

Vadou na kráse medu mohou být pro leckoho i pevné částice na povrchu medu, což mohou být kousky vosku. „Včelaře učíme, aby nechali med ustát, a tyto kousky z povrchu sebrali, ale záleží na včelaři, jak pečlivý je. Tyto kousky však nejsou na závadu,“ vysvětluje vedoucí výzkumu. Pokud najdete v medu šmouhy podobné plísni, nebojte se. Med při krystalizaci mění objem a občas se odchýlí od stěny, může to vypadat jako krystaly nebo plíseň, ale ani to mu na kvalitě neubírá.

Ing. Dalibor Titěra, CSc.

 

vedoucí výzkumu a zkušební laboratoře, Výzkumný ústav včelařský

 

Včelař se stydí zdražit med

 

Když se podíváte na ceny medu, lítají od čtyřiceti korun do sto šedesáti, a přitom ani ten nejdražší nemusí být známkou kvality. „Včelař se stydí zdražit med, protože ho třeba čtyřicet let prodává za jednu cenu, řídí se vlastně cenou samoobsluhy. A my mu říkáme, vždyť s tím máš práci, tak si to oceň. Je to jako s vínem, ta jakostnější jsou také dražší. Medu za stovku bych prostě nevěřil. Už od dob Marie Terezie je jako dobré máslo. Kostka takového másla také dnes stojí čtyřicet pět korun, to máte sto osmdesát korun za kilo,“ porovnává Dalibor Titěra.

Nejoblíbenější a nejžádanější je u nás med lesní, tedy ten tmavý. Jak říká Dalibor Titěra, když je něčeho míň, tak o to lidé mají větší zájem. „Se zavázanýma očima by ale lidé za ty nejlepší označovali spíš medy smíšené, protože je to prostě od každého dobrého trochu,“doplňuje. Produkce byla letos docela dobrá, dlouhodobé sucho se prý na množství medu, které přijde na náš trh, neprojeví. A kvalita? Ta bude dle vedoucího výzkumu spíše dobrá.



Čtěte více na: https://www.vitalia.cz/clanky/dalibor-titera-medu-za-stovku-bych-proste-neveril/#ixzz3oWkXROX9

 
 
 

z webu novinky.cz

Český včelař přišel na to, jak zachránit hynoucí včelstva po celém světě

Decimuje včelstva na celém světě a ztráty jdou do stovek miliónů dolarů. V Česku kvůli němu aktuálně uhynulo asi pětatřicet procent včelstev z celkového počtu půl miliónu – roztoč Varroa destructor je už přes třicet let zlým snem všech včelařů.

 

Roman Linhart, který učí na Střední zemědělské škole v Chrudimi a také na Středním odborném učilišti včelařském v Nasavrkách, přitom našel geniálně jednoduché řešení, jak varoázu zlikvidovat.

Principem je ohřívání úlů sluncem, což roztoče uvnitř zabíjí. Jde o takzvané termosolární úly. „Tady za mnou kousek je obchod, kde pod střechou žijí včely. Jsou tam už sedmnáct let a varoáza je nezničila. Napadlo mě, že to může být i tou rozpálenou plechovou střechou,“ řekl Právu Linhart na zahradě Zemědělské školy v Chrudimi.

Nadšení i nedůvěra

„Úl je patentován a je to jediný výrobek svého druhu na světě. Testován, co do teplotního výkonu, byl také ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci,“ ujistil Linhart. Vynález u mnoha včelařů budí nadšení, u jiných nedůvěru.

„Pokud včelař z termosolárního úlu sundá normální střechu a osluní termosolární strop, slunce se do něj opře a teplota uvnitř úlu vzroste nad 40 stupňů. Léčebné maximum je 47 °C. Více než dvě hodiny tuto teplotu parazit nevydrží. Za dvě hodiny je mrtvý, ale včely to přežijí a plásty také. Vosk plástů totiž taje až při šedesáti stupních a tak vysoké teploty se nepoužívají,“ vysvětlil autor patentu.

Význam včel

Kromě produkce medu, včelího vosku a dalších včelích produktů jsou včely důležité pro opylování rostlin. Ze všech kvetoucích rostlin, které opylovává hmyz, opylovávají včely zhruba 85 procent, tedy na 170 tisíc druhů, z toho 40 tisíc druhů by se bez včel vůbec neobešlo. U ovocných stromů navštěvují včely asi 90 procent květů, bez nich by nebyla zajištěna úroda.

Zdá se to být tak jednoduché, že se vkrádá otázka, proč už před staletími na to naši předkové nepřišli.

„Varroa je parazitický roztoč, který k nám byl zavlečen teprve v roce 1981. V Indii žije na jiném druhu včely, která se s ním umí vypořádat. Přestoupil však na včelu medonosnou, ta neví, co si s ním počít, proto u ní působí jako smrtící faktor. Uvedu jiný příklad – nám chřipka nevadí. Ale když se dostala do Ameriky, vybíjela celé indiánské kmeny,“ snaží se přiblížit problém Linhart.

Jeho řešení se zdá být univerzálním, poměrně laciným a podle včelařů, kteří ho už vyzkoušeli, má téměř stoprocentní účinnost. To vše už také zveřejnil v časopisu Včelařství jeden z uživatelů.

Tak jako zákeřný roztoč, který bez formalit překračuje hranice, se možná nyní bude Evropou šířit Linhartův patent.

„Chemická likvidace roztoče je stále méně účinná, roztoč je na chemické přípravky stále víc rezistentní. Co ho dříve vyhubilo, dnes jeho početnost jen krátkodobě snižuje. Chemikálie také na kvalitě medu nepřidají. Přežívání parazita nahrává mírný průběh zim posledních let,“ řekl autor termosolárních úlů.

„Nápad hubit roztoče zvýšením teplot není nový. Ve Švýcarsku existuje celá sekce takzvaných hypertermích včelařů a ti už jinak než zvýšenou teplotou roztoče Varroa nehubí,“ dodal Linhart.

„Ale užívají na rozdíl od mého výrobku drahé přístroje založené na elektrickém ohřívání. Navíc jsou to metody pracné. Toto je na světě první zařízení, které využívá k hubení roztoče slunečního svitu, pomáhá včelstvům v rozvoji a zároveň funguje jako normální úl,“ vysvětlil.

Zdeněk Seiner, Právo

 

 
Zajímavý odkaz: www.doba.sk/2014/06/04/krasa-vciel-v-detailnych-fotkach-z-tesnej-blizkosti/
 
 
z webu idnes.cz:
Lžíce medu před spaním pomůže zhubnout ještě před Vánoci
 

Vánoce jsou pro řadu z nás příležitostí, jak rychle a snadno nabrat několik kil navíc. Všudypřítomná vtíravá vůně čerstvě upečeného cukroví, delikatesy v podobě domácích bramborových salátů a řízků většinou zbaví silné vůle i ty, kteří si jinak dokážou požitek ze sladkého a tučného jídla odepřít.

Medová dieta slibuje zhubnutí až 1,3 kilogramu týdně.

FOTO: Profimedia.cz

Dnes 9:47

K tomu, abyste naopak před Vánoci shodili pár kil, pomůže obyčejný med. Kombinace přírodních cukrů ho dělá ideální dietní potravinou. Podle britských dietologů není žádný problém do svátků zhubnout až jednu konfekční velikost.

Lžíce medu před spaním by podle britské studie měla nastartovat organismus tak, že okamžitě začne spalovat tuky, zatímco budete spát. Také funguje jako prevence proti závislosti na sladkostech. Údajně díky této nové revoluční metodě hubnutí totiž další den nebudete mít sebemenší chuť na cokoli, co obsahuje cukr.

Deník Daily Mail informoval, že díky medové dietě by se mělo podařit zhubnout tři libry týdně. To je přesně 1,3 kilogramu. Dietní program je předmětem celoživotního průzkumu nutričního poradce Mika McInnese. Nahrazení medu za cukr, třeba večer do horkého nápoje, aktivuje mechanismy v mozku, které začnou pracovat tak, že mohou kolikrát devastující chuť na cukr úplně utlumit.

Med snižuje hladinu glukózy v krvi

 

„I na první pohled relativně zdravé potraviny jsou plné skrytých cukrů a bílé mouky, které tělo velmi rychle přeměňuje na cukr,” říká McInnes. „To znamená, že naše hladina cukru je celý den na svém maximu. Tělo je cukrem přetíženo a do krve uvolňuje hormon inzulín, který odesílá krevní cukr do jater, aby tam byl přeměněn na tuk a uložen na těle,” dodává.

„Mnoho studií dokazuje, že pokud vypijeme čaj s medem, cukry z něj se chovají v těle úplně jinak než bílý cukr,“ tvrdí McInnes a vysvětluje, proč je med mnohem zdravější než cukr. Většina dietologů podle něj chybně umisťuje med do kategorie špatných cukrů. Vědci z Dubaje kupříkladu prokázali, že po konzumaci medu nedojde ke zvýšení krevní glukózy, ale naopak ke snížení. U bílého cukru dochází k opaku.

Díky medu mozek spaluje tuky

 

Po konzumaci potravy s vysokým obsahem sacharidů se zvýší hladina krevní glukózy. A tzv. gliové buňky, které vyživují neurony v mozku, reagují obranným mechanismem. Zabrání přístupu nadměrného množství glukózy k neuronům. Tělo ze slinivky vyloučí inzulín a cukry začne ukládat do tuku. Mozek se ale dostane kvůli omezení přísunu glukózy do stresu a začne se chovat hladově, nutí svého majitele k další konzumaci cukrů.

Koloběh se tak opakuje a tělo tloustne. Po konzumaci medu ale k prudkému nárůstu glukózy nedojde. A to platí zvláště v noci, kdy se mozek kvůli gliovým buňkám dostává do stresu nejčastěji. Pokud si člověk dopřeje lžíci medu před usnutím, gliové buňky nereagují obranně a dodávají neuronům celou noc dostatek glukózy, mozek nezažívá stres a začne spalovat tuky.

z webu idnes.cz:

Letiště Praha má nové pracanty. Bzučí u ranveje a dávají med

22. srpna 2013  6:36

Letiště Praha má 300 tisíc nových zaměstnanců. Neúnavně pracují v jeho jižním cípu, na dohled od přistávací dráhy a kopule radaru. Možná je jich taky o nějakých deset patnáct tisíc víc, nebo míň. Jejich přesný počet nezjistí žádný personalista. Jde totiž o včely.

Letiště  Praha  si pořídilo pět včelstev v roce 2011. A to ne proto, že by chtěl management nahánět ekonomické výsledky přidruženou výrobou medu. Jen kopírují trend, který se už úspěšně prosadil na některých evropských letištích, kde pomocí medu a pylu sledují dopady letecké dopravy na okolí.

"Z medu a pylu můžeme získat údaje o obsahu nejrůznějších prvků v okolí, případně i zjistit zdroj možného znečištění," vysvětlila princip biomonitoringu Marika Janoušková z tiskového oddělení Letiště Praha.

Začátkem srpna se stáčela druhá snůška. "Z první jsme získali na šedesát kilogramů jarního medu," říká Roman Kuttelwascher, který má letištní včely na starosti. "Mohlo to být i více, protože rychlý nástup jara a deštivý květen letos včelařům moc nepřál," připomněl technik, který má na starosti provoz letiště.

Ke včelám chodí až po pracovní době. Naštěstí nejsou příliš náročné, stačí, když se u nich zastaví jednou za týden. V době stáčení medu se zapotí. Slušně zaplněná plástev může mít více než tři kila. Každou musí vytáhnout, očistit od vosku a včel a uložit do bedny. S tou pak zamíří do dřevěného včelína poblíž ranveje, kde med vytočí, vyčistí a stočí do čtvrtkilových lahviček.

Obchodní partneři a návštěvníci, pro který je určený, nemusí mít obavy o jeho kvalitu. Med z ruzyňského letiště prošel testy Českého svazu včelařů a získal certifikát Český med.

Autor:Petr Topič

Zdroj:https://praha.idnes.cz/med-z-letiste-vaclava-havla-praha-ruzyne-vcely-f4x-/praha-zpravy.aspx?c=A130807_165443_praha-zpravy_top

 

 

 

 

(Parafrázováno bylo z knihy Otokara Dvořáka: Magická kuchařka. Tajemství černé kuchyně podle receptářů starých čarodějnic. Machart. 2011). 

 

Zpracovala: Romana Cácorka Buriánková - paní Náčelníková - spřízněná, VELMI spřízněná osoba Včelí Framy BuŠi, která se zapojuje jak do výroby produktů, tak do psaní aktualit, či článků na našem webu.

 

 

O magickém medu.

 

Mnoho se toho z literatury můžeme dočíst o využívání medu ve starověku, jeho využití pro kosmetické účely, balzamování a přípravu pokrmů. Vůně medu a jeho základní složky se nám před očima mísí s exotickými chutěmi, orientálními vůněmi, nezvyklými rituály, které pro nás nabývají lákavé podoby magických obřadů. Lneme k nim a přihlížíme k nim s posvátnou zvědavostí, ztotožňujeme se s jinými kulturami v domnění, že naše pohanské Slovanstvo jedlo touto dobou kořínky přímo od stonku rostlin v temném nevědomí hlubokých lesů, uctívajíc fádní bůžky elementárních živlů. Málo zájmu věnujeme naší rodné hroudě pod horou Říp.

Dnešní včelaři si ani neuvědomují, jak posvátné řemeslo z hlediska historie vykonávají. Hospodyňky by nepovažovaly vaření a přípravu pečiva za přežitek, kdyby znaly působení magických látek, s nimiž denně pracují a jimiž jsou schopny ovlivnit štěstí a ochranu své rodiny, svého domu, tak jako nahlížet do budoucnosti, číst pravé charaktery lidí, nebo někoho uhranout či proklít.

Pojďme se podívat na význam včel a jejich produktů v době, kdy držel vládu nad pohanstvem všemocný bůh Svarog.

 

Med jako jeden z nejsilnějších magických koncentrátů

Med společně s vejci, mlékem a krví patřil k základním magickým koncentrátům. Zastupují celistvost živočichů na zemi (hmyz, který v dávných dobách nebyl považován za „otravný“, ptáky, savce). Tyto „koncentráty“ nebyly pouze souhrnem základních složek pro zdravý růst těla, ale obsahovaly také nehmotnou energetickou složku, kterou je vyživována duše.

Proč byl však med tolik ceněný? Z dnešního hlediska se to zdá nepodstatné. Naši předci však neměli (stejně jako například některé soudobé africké kmeny) jiný kvalitní zdroj cukrů (nahrazován mohl být javorovou nebo březovou mízou; nahrazen cukrem byl až v 19. stol.). Získat med od lesních včel také nebyl snadný úkol, jak se dozvíme dále; připadal jen odvážným mužům tak, jako lov.

Současně si dávný Slovan uvědomoval jemný, křehký a vzácný vztah mezi rostlinami, hmyzem a člověkem (nemluvě samozřejmě o zbývajících složkách jednotlivosti přírody). Naši předci věděli, že výkonnost včel při opylování zdaleka předčí jiné kolegy z hmyzí říše. Jejich organizovanost a organická pospolitost při práci v úle současně člověku symbolizovala dokonalou harmonii lidského těla a ducha.

 

Lovci tekutého zlata

            Získávání a sběr medu byla záležitost vysoké cti a odvahy. Především proto, že byl tomuto člověku neměrným konkurentem medvěd, který patřil mezi nejmocnější lesní bohy a jehož původní jméno se nevyslovovalo (medvěd je jméno zástupné).

            Brtníci, jak se „lovcům medu“ říkalo, museli být také víteční a trpěliví pozorovatelé, stopaři i lezci. Sledovali dráhy včelího letu z rozkvetlých luk a pasek až do hlubin lesů k jejich brti (štěrbině ve vykotlaném stromu). Samozřejmě brť nebývala včelami obydlena v místě, kde by se stala snadným terčem pro mlsu chtivé lesní bohy. Brtník musel tedy do výše stromu vyšplhat. Na ochranu před bodavým obranným útokem včel si zhotovil vykuřovadlo z lesního troudu (zpráchnivělého choroše; dnes troud označuje zpráchnivělé dřeno), které bylo různorodě ovoněno a posíleno vůní bylin a jiných přísad. Složení vykuřovadla bylo přísně střeženo a děděno z generace na generaci. Domů pak odnášeli v hliněných nádobách tekuté strdí, které bylo ceněné jako zlato.

 

První včelaři

Sběrači medu (brtníci) si posléze začali označovat své brtě různými znameními, která dávala jasně najevo, že tento zdroj medu již někomu patří. Vykrádání však bylo součástí lidstva, co je svět světem, a tak se snažili brtníci vymyslet způsob, kterak včely chovat blízko svého domova a využít jejich potenciál naplno. Bedlivě včelstva sledovali, až pochopili princip založení nového rodu. Poklidný nový roj s královnou odchytili a zanesli jej domů, kde již měli přichystaný dutý pařez, který roj bez problémů osídlil.

Podoba prvních úlů se postupem času měnila. Nejprve zastupovala „prapředky lidí“, tedy nabývala podoby zvířat, především se na vrchol úlu pokládaly zvířecí lebky (koňská, kravská či ovčí). Čím více včelař však pozoroval jednolitý život včelího společenstva (jednotlivé včely jsou jako jednotlivé buňky těla), tím spíše mu připomínal lidský organismus, kterému také začal připodobňovat úly. Nejčastější forma byla „břichatá bába“. Včely zde zastupují zrod, vývoj i pomíjivost života i ducha.

 

Magický med a včelí produkty

Jasné chápání energetického napětí a propojení mezi včelami, které tvoří jedinou bytost (dnes již tyto tajemné síly chápeme pod pojem elektromagnetického pole J ) přisoudilo medu jeho magické síly. Avšak jako magický prostředek nebyl využit pouze med, ale také voda, která se kondenzovala na úlech (dnes označována jako včelami ozářená voda; je prokázáno, že pole, které kolem svého úlu včely vytváří, mění strukturu vody tak, že pozitivně působí na lidské zdraví / o jejích účincích se dočtete na internetu/). Je nepochopitelné, jak dokonale byli lidé se svým prostředím spojeni a léčivé prameny instinktivně vyhledávali. Sběr léčivé vody byl přisouzen ženám – z dnešního pohledu čarodějnicím – které ji sbíraly časně z rána. Stejně tak byl ceněn samozřejmě vosk a propolis!

Med byl však nejcennějším pokladem v rukou starodávné čarodějky. Měl nepopiratelné antibakteriální, konzervační, zkrášlovací, obětní a kouzelné účinky. V kuchyni byl určen především jako součást velmi slavnostních tabulí (slavnostní tabule našich předků bývala vůbec hodně sladká, oproti dnešním poměrům J ) a ke konzervování potravin (masa, ovoce a jiného / třeba mrtvol J/).

Strach z těchto čarodějnic nebyl však bez významu. Ani dnes není složité „vypěstovat“ med-jed. Jedovatý med vznikl čistým opylováním okvětí rododendronů. Požití takového medu znamenalo jistou a rychlou smrt.

 

Kuchyně, magická laboratoř žen

V magii byl med užíván hospodyňkami častěji, než v běžné kuchyni. A to každou neděli, kdy chystali zbytek kaše s medem, který dávali na kamna do chráněného kouta, aby si udobřily domácího skřítka. Za pomoci medem pomazaného nekynutého pečiva se na Nový rok zaklínaly studánky (namazaný kus pečiva medem se vhodil za doprovodu zaklínání do studny, aby se voda nezkazila).

zlato bylo také nedílnou součástí veškerých pohanských, nebo posléze křesťanských svátků, které byly spojeny především s věštěním budoucnosti (mnohým bude znám vánoční pletenec, který byl medem pomazaný a ozdobený vykrajovanými tvary pečiva v podobě dnes částečně neobvyklé ještěrky, hada / symbolů plodnosti, země, zdraví/, nebo tradičního koně, ptactva a domácího dobytku. Každý symbol měl jasně daný vztah k elementům příštího prožitého roku; členové domácnosti si poslepu ulamovali kus pletence a vybírali si tak svůj osud). Mazání svátečního (nekynutého!) pečiva, jakým byly jidášky, pletenky, velikonoční syrek; má slabší magické účinky, než těsto s medem přímo míšené.

Tento poznatek z černé kuchyně je k dnešním trendům energetické a celostní medicíny více než pozoruhodný. Těsto míšené, tedy spojující v sobě nejčastěji mléko, vejce, obilninu (tedy „energetické koncentráty) je smíšeno navíc s medem, nejsilnějších kondenzátorem. Tímto je magie hospodyňkou do těsta vložená (často doprovázena tradičními, přesně opakovanými úkony a zaklínáním) mnohonásobně znásobena. V perníkovém těstě se dle základní receptury (v dobách, kdy v marketu nebyl k dostání bikarbonát sodný, ani sušené kvasnice J ) mísila síla živého chlebového kvásku (žitného) se silou medu! Jde tedy o medový chléb – pokrm bodů. Na příběhu zcizení sladkých a vzácných obětin dětmi a jim přisouzený trest žrecem se pravděpodobně zakládá i téma pohádky – perníkové chaloupky J). Perníkové těsto je nejoblíbenějším mezi všemi, jak si každý z nás může osahat na duši J, dokonale upečené a měkké perníčky jsou starostí i chloubou každé kuchařky. (Dříve kupříkladu perníkáři zakládali své „cechy“ a receptura medového těsta byla předávána výhradně z otce na syna. Však také výroba správného perníkového těsta vyžadovala minimálně 10 let!) Ovšem tradice tohoto magického pečiva je daleko starší, a tak bychom jeho magický význam neměli zase tolik bagatelizovat. Perník se nacházel již v egyptských hrobech, perníky rozdávali Řekové jako sváteční pokrm, nejsilněji byl pak med a medové pečivo využíván Římany (dochovali se nám od nich klasické tvary medového pečiva, jako třeba srdce, tak jako tvar nádob na jeho uchování), jejich lásku k této sladké pochutině můžeme považovat za základ užívání medu i za dob příchodu křesťanství, které masovou většinu jiných praktik vytlačila ze svého středu (a věřme, že je to škoda).

Med tmelící těsto byl a je symbolem síly, která zajišťuje trvalé duchovní spojení mezi živými i mrtvými (na hrobech se tradičně pojídal perník). Odtud plyne i význam medu v milostné magii. Perníkové srdce je symbolem spojení duší dvou milenců. Medem se také uctívaly, lákaly a chlácholily všechny síly jemnohmotného světa (od vil ve studnách, skřítků, šotků, bazilíšků až k trpaslíkům a lesním bohům J).    

Neméně významné bylo i popíjení medoviny, které rozhodně nebylo na denním pořádku, jak to zaznamenal Alois Jirásek. Však také příprava pravé medoviny byla náročná nejen na množství drahé suroviny, ale i čas, nádoby, čistotu a trpělivost (dvakráte překvašená medovina se ukládala, k pití byla vhodná za nejméně jeden rok). Také tato práce náležela mužům. Myslím si, že dnes se s pravou medovinou na tržištích nesetkáme. A tak, ačkoliv do nás nevstupují esence skryté síly medu, přesto si rádi koštneme sladké pochoutky, označené jako medové víno.

 

Jako bonus k tomuto článku, dříve, než se pustíte do magie spojené s medem a včelami, si vám dovolujeme nabídnout recept na trvalou krásu, mládí a zdraví, který jsme získali ze zápisků staré čarodějnice :D Neváhejte a vyzkoušejte! :D Jak jinak, než že budete k receptuře potřebovat kvalitní med. Třeba ten od nás!

 

Mast starých čarodějnic.

„Starší ženy, které chtějí být ještě pěkné a chtějí svou krásu dlouho udržet, by měly používat tuto doporučenou mast, po které zmizí všechny vrásky a poškozená kůže opět dostane svou barvu a původní vzhled.

Vezměmež trus ještěrek, sépiovou kost, vinný kámen z bílého vína, oškrabek z jeleního parohu a rýžovou moučku. Drťte tuto směs dlouho v hmoždíři, a pak prosejte na jemný prášek. Ten pak na noc namočte do dešťové vody, do níž jste dali něco mandlí, slimáka z vinice a květy divizny; novou směs musíte namíchat s bílým medem a vše pak rozdrtit znovu v hmoždíři. Hotová mast se uloží do stříbrné nebo skleněné nádoby, která musí být naprosto čistá. Mastí potíráme denně krk, obličej, prsa, ruce i krk. Výsledek je jedinečný, jak každý brzy sám pozná!“

 

O medu a včelích produktech by se dalo vyprávět mnohé, a mnohé vám, naši přátelé, na našich stránkách ještě poskytneme (o včelím vosku a jeho využití i v dnešní domácnosti, propolisu, mateří kašičce, nebo je o životě se včelkami). Budete-li mít nějaké náměty, na jaké téma byste si rádi přečetli článek, neváhejte nám napsat. Stejně tak jako vaše postřehy k napsanému uvítáme v sekci „napište nám“). Určitě zařadíme i další články ze zapomenuté historie včel, jejich soužití s lidmi, včelařství. 

 

 

 

 

 

Tým entomologů z University of Illinois našel možnou souvislost mezi rozšířenou praxí krmení včel komerčním fruktózovým sirupem a záhadným hroucení včelstev po celém světě. Tým popisuje svůj výzkum ve studii publikované ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Přibližně od roku 2006 jsou hlášena náhlá vymření včelstev bez zjevné příčiny. S časem se podobné záhadné případy množily po celém světě. Při hledání viníků, se nejčastěji jako hlavní podezřelý jevily pesticidy určené k hubení škůdců – například roztočů.

Nová studie však nabízí horkou stopu v podobě fruktózového sirupu, který včelaři sami dodávají včelstvům namísto medu, který jim odebírají. Tato praxe byla zavedena již 70. letech a dosud nebyly jištěny žádné negativní účinky takového postupu.

Nyní však entomologové varují, že ačkoli se účinky fruktózového sirupu neprojevily okamžitě, dlouhodobě oslaboval imunitu včel, a ty tak skutečně nejsou odolné vůči pesticidům, které by je dříve nezahubily. Fruktózový sirup není sám o sobě toxický, to nedostatek medu, který si lidé od včel berou, je oslabuje.

V medu jsou prospěšné látky nejen pro lidi, ale především i pro včely samotné. Ve fruktózovém sirupu jsou sice živiny, ale už ne látky, které by uměly obrnit včely vůči pesticidům, které ani nebyly vyvinuty proti nim.

Sirup je nebezpečný i pro lidi

Fruktuzový sirup přitom nepůsobí problémy jen včelám, ale i lidem. A nemá to co dělat se slavným výrokem, že lidstvo vymře tři roky po včelách (který není pravdivý).

Už přibližně 30 let se fruktóza rozsáhle používá v potravinářském průmyslu místo cukru – podle Wikipedie především v nealkoholických nápojích (limonádách, sodách, ochucených minerálních vodách, mléčných drincích, sportovních drincích, aj.), dále v různých omáčkách, dressincích, příchutích k jiným potravinám. Důvod je prostý – je až polovinu levnější než klasický cukr a má i pozitivní faktor – tělu dodá glykogen rychleji než ostatní sacharidy a škroby.

Druhou stranou mince je ovšem rychlejší růst obezity, protože aktivuje i rychlejší ukládání tuku v tkáních. Metabolizace fruktózy přispívá navíc  k rozvoji dny a zvýšeného krevního tlaku. A fruktóza zároveň oslabuje přirozenou tvorbu inzulínu, a tak zvyšuje možnost propuknutí cukrovky.

 
 
Z webu časopisu Dtest:

 

Fejeton: Med není med

Vydáno: 12.5.2012
Publikováno v časopise 5/2012

Tak jsem tuhle potkal starou paní Kraftovou, šourala se parkem a plakala, jako když ji na nože berou, chtěl jsem se jí vyhnout, poněvadž jsem nevěděl, jestli naříká pouze nad zmrazenou valorizací svýho důchodu, nebo jestli jí třeba neumřel pes, a já – znáte mě – jsem samej žertík, tak abych náhodou neudělal nějaký fóra, jenomže ona mě zblejskla a hned na mě, jelikož u ní požívám neobvyklý důvěry, když píšu do détestu, prej pane Rosenbaum, taky jste to slyšel, říkali to v televizi, že med už není med!

 

 

To se mi ulevilo! Hned jsem nasadil ten svůj chlácholivej tón, kvůli kterýmu mě mají za hodnýho člověka i policajti, a povídám, ježíši, matko, a co má bejt, máslo už není máslo, sejra už není sejra, maso už není maso, anóbrž sója a bramborovej škrob, sůl akorát posypová, tak proč by zrovna med měl bejt med? Včeličky vymírají na smrtelný choroby, povinný

očkování na to neexistuje, tak kdo by se s tím páral, když se to dá vyrobit z cukru a nějakýho čínskýho sirupu?

No jo, ale když já si na med potrpím, pane Rosenbaum, od malička jsem na med vysazená, já si ho dávám do čaje, dřívávějc jsem si ho dávala i do grogu, když rum byl ještě rum, a jenom díky tomu jsem se dožila rozvinutýho kapitalismu, ale co teďka? Já stála v suprmárketu u těch medů hodinu a půl a koumala, kterej je opravdovej a nic, ty malý písmenka stejně nepřečtu a nikdo mi neporadí, co mám dělat, co si počnu?

Zželelo se mi stařenky, ačkoliv já aktivně nemeduju, trnou mi po tom zuby a ani medoviny jsem nikdy naráz nevypil víc než litránek, a tak jsem hledal dobrou radu, co jich mám vždycky plný kapsy. Už jsem jí málem řek, ať si pořídí vlastní včely, jenomže podobně jsem jí poradil, když tuhle tak strašně zdražily vejce a ona si mi pak stěžovala, že se v tý svý dvougarsonce s těma slepicema moc nesnáší – a kdyby k tomu měla v kredenci ještě nějaký včelstvo… Tak jsme na ni vytáh aspoň ten starej trik s lihem, povídám, kupte si v krámě med, paní Kraftová, naberte ho lžičku a kápněte na to trochu lihu, když se med rozpustí, je pravej, když ne, je falšovanej, v obou případech to ovšem vždycky můžete vypít, pokud teda líh bude líh. Trošku jsem se do toho zaplet, ale babča přestala naříkat a jen se mi zeptala, jestli v lékárně na ten líh musí mít předpis a kolik z ceny hradí pojišťovna, tak jsem radši přehodil vejhybku.

Helejte, říkám, nebo se na to vykašlete, nepodporujte zločin, tady sebou sekněte na trávu a natrhejte si igelitku pampelišek nebo sedmikrásek, vražte k tomu kilo cukru a vodu, pěkně to svařte a máte med jak víno, případně se taky můžete vyškrábat na černej bez, dyk to znáte, ne? A víte, že ne, povídá Kraftová, já jsem městský dítě a med nám vozil táta od prababičky z Oujezda, opravdu je to takhle jednoduchý, dobrodinče? To si pište, matko!, nafoukl jsem se samou pýchou jak páv a ona sebou na mou duši okamžitě praštila na trávník a už škubala kytky. Radši jsem poodstoupil – hned se totiž začali sbíhat lidi a pomáhali jí, teda ne trhat, nýbrž dávat umělý dejchání a masáž srdce a stabilizovanou polohu a vykřikovat hesla o epileptickejch záchvatech… Zdáli se ozvalo houkání záchranky a hasičů, takže jsem se polehoučku vytratil, abych třeba nakrásně ještě nemusel platit zbytečnej výjezd, poněvadž ona by mě ta stará kamarádka určitě práskla… ještě jsem si dal u stánku na leknutí slivovici s medem…

No a jak správně tušíte, ta slivovice nebyla slivovice a med…

 

Zdeněk Rosenbaum

 

 



 

 

Seminární práce mé kamarádky Ivety Kyriánové na téma Varroa destructor:

 

Varroa destructor – skloňováno v každém pádu

 

1.      Úvodem

Při výběru tématu pro mou práci jsem zvolila včelařství. Dle mého názoru je velice aktuální nejen proto, že postavení českých včelařů v Evropě i ve světě je poměrně významné, ale i proto, že zažívá jistou renesanci nejen v přístupu k chovu a šlechtění včel, ale také přílivem mladých chovatelů, což nebylo v Čechách zvykem. Život včel, jejich chov i zpracování produktů je fascinující svou přírodní dokonalostí a jednoduchostí. Měla jsem možnost navštívit nejen výstavu v Brně, ale také jsem navštívila vznikající včelí farmu v Benešově a mohla tak konfrontovat teoretické poznatky s praxí chovu.

1.1.Výstava v Brně

V termínu 31. 3. – 1. 4. 2012 byla v Brně pořádána výstava Animal Vetex, zaměřená na včelařství. Vedle běžně vystavovaných včelích produktů byly k vidění však i nově konstruované včelařské potřeby (vhodné spíše pro velkochovatele), které mohou nejen usnadnit práci na včelí farmě, ale především pomohou zajistit bezpečnost při provozu a chovu. Z těchto bych ráda zmínila například linku na výrobu voskových mezistěn značky Lankoff z vlastního včelího díla, který by potencionálně pro menší chovatele mohl znamenat jednu z pomocí při boji a především prevenci proti šíření varroázy (bude zmíněno dále).

Nově nastupující trend BIO a ekologické výroby v zemědělství se odrazil i v chovu včel. Přednost se dává takovým prostředkům a potřebám, které co nejméně oslabují včelstvo a minimálně zasahují do jeho přirozeného vlastního základu. Myslím, že mnoho návštěvníků zaujala firma Apidomia  s netradičním odvíčkováním včelích pláství za pomoci horkého medu, který minimálně poškozuje včelí dílo a nenarušuje přirozeně vybudované biochemické prostředí. (Standardně se k odvíčkování pláství využívá nerezová vidlice).  

Tematický záběr této výstavy byl široký a poutavý, ačkoliv hlavní body včelařských výstav, školení i setkání bývají již poněkud tradiční. Je to pravděpodobně způsobeno poněkud zkostnatělým přístupem k tomuto chovatelskému odvětví a vyšším věkovým průměrem chovatelů, kteří povětšinou své zkušenosti čerpali v letech 70. – 80. minulého století. Hovořilo se o praktickém chovu matek, zpracování a využití včelích produktů (med, vosk, propolis), budování včelí farmy a především, což se stalo i hlavím tématem mé práce, o parazitickém onemocnění včel – varroáze. Parazitickými onemocněními se budu zabývat ve své bakalářské práci, a proto mě tento malý roztoč Kleštík včelí, který plaší většinu včelařů od jara do zimy, musel nutně zaujmout.

 

2.      Nemoci včel

Nejprve bych ráda pohovořila o nemocích včel. Zásadních nemocí včel je několik. Včely ohrožují onemocnění virová (rozkládají včelí plody, jsou většinou snadno léčitelná odstraněním napadených plástů), infekční (nejnebezpečnější infekčním onemocněním včel je včelí mor plodu, jediným prostředkem pro odstranění nákazy je kompletní likvidace nejen zdroje, ale celé včelnice, a to ohněm. Jednu z největších „morových ran“ včelstev zaznamenali chovatelé na Moravě a to v letech 2009 – 2010) , parazitická (nosematóza, akarinóza, varroáza – viz níže)  a mykózy (zvápenatění a zkamenění plodu. Jelikož zkamenění plodu je vyvoláno houbou Aspergillus flavu a onemocnění je, jako jediné, přenosné na člověka s velmi vážnými důsledky, doporučenou léčbou je vypálení včelstva). U včel se také objevuje úplavice a černá nemoc, které jsou, s nadsázkou řečeno, způsobeny dietní chybou při silných snůškách a častěji v pozdním období sběru medovice (léčba probíhá přemístěním úlů a změnou krmiva na snadno stravitelné – cukr, květový med). Diskutovanou chorobou je CCD (syndrom zhroucení včelstev), kde je pravděpodobnou příčinou hmyzí škůdce známý u čmeláků - Apocephalus borealis, využívající včelí tělo pro nakladení a výživu svých larev.

            Pro vznik a šíření chorob včel je několik základních příčin. Už úloha včel sama o sobě je jednou z nich. Včelař má často na vznik a rozvoj chorob včelstva malý vliv (odchycený roj, špatná hygiena stanoviště, překoupené včelařské potřeby – především úly, mezistěny, rámky; či chybný odhad – zazimování slabého včelstva). Včely – létavky často zanesou onemocnění do úlu (nejčastěji to bývají právě parazitická onemocnění), častou příčinou je také loupení včel (zanesení choroby z jiného úlu) a špatný čistící pud (obzvláště na jaře můžeme pozorovat velké množství mrtvých včel na česně úlu, což svědčí o správném čistícím pudu včelstva).

Podstatná je především prevence onemocnění. Prevence se dělí na radikální (likvidace včelstva) a průběžnou. K průběžné prevenci je v dnešní době využívána hojně chemie a novým trendem je včely udržet pokud možno silné a zdravé bez využití dezinfekcí (např. kyselina siřičitá + voda, aerosoly, formalin a jiné). Daleko podstatnější je dle mého názoru vlastní prohlídka včelstev (posouzení chování včel na letáku, u česen, napajedla, prohlídka okolí, odběry vzorků, poslech, prohlídka plodiště, odběry vzorků plodových plástů). O novém přístupu a uvědomování rizik při aplikaci léčiv bude pojednáno níže.

3.      Varroa destructor

Český název Kleštík včelí se mezi včelaři takřka neujal a používá se především označení Varroáza. Jde o parazitického roztoče(společně s nosematózou, akarinózou), původně se vyskytujícího pouze u včely východní. K přenosu a šíření varroázy na včelu medonosnou došlo pravděpodobně na počátku dvacátého století, kdy do nejvýchodnější části Ruska pronikla včela medonosná. Na území Evropy byla varroáza registrována nejprve na území Maďarska a Slovenska na počátku sedmdesátých let. Na počátku osmdesátých let se z Ústí nad Orlicí rozšířil tento parazit na území celé České republiky.

Jelikož jsou si evolučně včela medonosná se včelou východní velmi blízké, našel tak varroa destructor optimální podmínky.  Bohužel však evropská včela medonosná není geneticky vybavena k potlačení rozvoje Kleštíka, a tak je jeho invaze do jeho včelstva často zničující. Šíří se na těle trubců, kteří velice často zalétávají do cizích úlů. Stejně tak nakažené dělnice přenášejí roztoče do včelstev při zalétávání, loupežích nebo rojení. Varroáza se často také šíří přemisťováním plástů a úlů nebo jejich částí mezi stanovištěmi a provozy. Na plástech v nichž je plod přežívá samička varroa destructor až 40 dní a na tělech uhynulých včel 11-17 dnů.

Varroa destructor se vyvíjí přímo na včelím plodu, kdy před zavíčkováním přechází samička parazita z dospělé dělnice přímo na včelí plod, na který po zavíčkování naklade v průměru 2-5 vajíček. Z vajíčka se vylíhne šestinohá larva, dále se vyvíjející v protonymfu a deuteronymfu. Do sedmi dnů se vyvinou pohlavně zralí samečci, do devíti dnů samičky. Samečci po spáření hynou v zavíčkované buňce a samičky opouštějí spolu s vyvinutou včelou buňku. Na ní žijí několik dní, pak se proces opakuje. Rozmnožování varroázy je však pomalé (klinické příznaky se projeví za 2-3 roky).

Všechna vývojová stádia tohoto parazita se živí včelí hemolymfou, čímž způsobují významnou ztrátu krve, nemluvě o poraněních včelího těla a přenosu včelích nemocí skrze krevní tekutinu. Díky poraněním se dá však varroáza snadno rozeznat. Včely se těžce pohybují, mají zdeformovaná křídla a končetiny. Dalšími příznaky varroázy jsou, jak bylo již zmíněno, další doprovodné nemoci (mor, hniloba, APV). Dalším signifikantním příznakem je vynášení velkého množství mrtvých a poškozených včel a larev před úl. Pokud počet roztočů dosáhne řádu tisíců, pak včelstvo zaniká a to 3-5 let po napadení.

3.1.Varroa destructor na území ČR v letech 2007 – 2011

Jak již bylo zmíněno, varroáza se jako vážný problém chovatelů včel v ČR objevila na počátku 80. let minulého století. Varroázu se českým včelařům dařilo v dlouhém období držet v přiměřených mezích a ztráty na včelstvech byly minimální.

Větší spad tohoto roztoče je sledován zhruba od roku 2007 (zde byly poprvé v historii tlumení varroázy /tj. od 2. pololetí 1992/  zaznamenány hromadné ztráty včelstev, včely hynuly již na podzim a úly zůstávaly prázdné) a jeho šíření a dopad na česká včelstva je přisuzován věší měrou k trvalejší změně klimatu – směrem k oteplování. Šíření Varroa destructor otevírá pole působnosti i včelím virům, které bez spojení s varroázou nepůsobí hospodářské včely (od roku 2007 si také můžeme povšimnout častého výskytu a šíření moru včelího plodu).

3.2.Léčba varroázy tradičními prostředky, prevence

Jelikož je nutné předpokládat, že klimatické změny budou dlouhodobého charakteru, je pro včelaře nezbytně nutné zvýšit účinnost dosavadního systému ochrany včel před varroázou. Státní veterinární správa vydala zásady zvýšení účinností stávajícího systému tlumení varroázy platné pro rok 2008 a jaro 2009. Díky tomu varroáza v roce 2008 výrazně poklesla (dle výsledků vyšetření zimní měli), bylo tak dosaženo výsledků až 64 % zaznamenaného spadu do 0-3 roztočů na včelstvo (nejlepší výsledek za celou dobu sledování varroázy v ČR). Proto pro následující období byly zásady tlumení zachovány (2009 – 2010 se podařilo vynikající výsledky udržet). Tato příznivá intenzita varroázy ale není zárukou, že by se ztráty včelstev přemnožením Varroa destructor nemohly opakovat (viz ostatní Evropské státy, kde se endemické stavy varroázy opakovaly a kde se zvýšil i podíl přežívajících rezistentních roztočů). K tomu je zapotřebí delší období nízké intenzity tohoto parazitického onemocnění. Proto SVS ČR požaduje začlenění Zásad zvýšení účinnosti stávajícího systému tlumení varroázy do nařízení mimořádných veterinárních opatření KVS 2011 – 2012.

Dalším důležitým prostředkem pro prevenci varroázy na území ČR je zapojení zodpovědných včelařů do pravidelného monitoringu včelstev a jejich spolupráce s KVS, a to především v období června v dvoutýdenních intervalech a v období od července do srpna v týdenních intervalech. V období října až prosince hlásí včelaři daného stanoviště spad zjištěný druhý den po ošetření s důrazem na výsledky u prvního podzimního ošetření. (Monitoring by měl probíhat dle stanovených pravidel – na třech místech plodiště odvíčkovat dvacet trubčích buněk, kukly vyjmout a zhodnotit dohromady množství dospělých samiček ve vývojových stádiích, samečků i vajíček, nahlásí případně nutnost okamžitého zásahu při denním spadu nad pět samiček roztoče a při souběžném silném napadení trubčích kukel u více než poloviny prohlédnutých buněk včelstva). Za spolupráce zodpovědných včelařů (stejně jako dobrovolné vedení evidence varroázy na www.varoamonitoring.cz) s KVS mohou monitoring využít k doporučení správných opatření v jednotlivých regionech.

3.2.1.      Stadnardní prostředky a postupy léčby a prevence varroázy, rizika pro včelstva

Léčba a prevence včelstev proti varroáze probíhá v podstatě celoročně (především jde o pravidelný monitoring včelstev, údržba čistoty, prohlížení včelího díla). Hlavními obdobími – jak již bylo zmíněno, je pak ošetření VLP v letním (z důvodu teplého a vlhkého klimatu vhodného pro šíření roztočů a virů) a zimním (včelstva často strádají důsledky varroázy již v podzimním období a nemusejí zimu přežít. Důvodem je také začátek intenzivního plodování, vylétávání včel, nová snůška. Zimní ošetření je pak současně prevencí pro období letní) období (viz výše).

3.2.2.      Základní VLP (vyráběné léčebné prostředky)

I.                   VLP vydávané a používané bez povolení KVS.

a.       FORMIDOL 40 (kyselina mravenčí v podobě odparných desek, fumigace /proužky/, aerosolu), jedná se spíše o preventivní léčebný prostředek, užívaný v podstatě celoročně.

-          Pozitiva: jedná se o v přírodě existující prostředek, pro včely není příliš invazivní, s ohledem na nízkou dávku účinné látky většinou nezanechá rezidua v medu ani ve vosku.

-          Negativa: zvýšená letová aktivita včel, neklid, poškození trubců, mladušek, plodu ve fázi před vylíhnutím.

II.                VLP dodávané se souhlasem KVS nebo na předpis.

a.       VARIDOL 125 g/ml  (účinnou látkou je Amitrazum 125 mg v podobě fumigačních proužků, aerosolu /voda, aceton/). Jedná se o velmi vhodný prostředek, využívaný nejčastěji mezi aplikacemi GABONU PA 92 či GABONU PA 15 mg. Přípravek je využíván k prevenci a diagnostice.

-          Pozitiva: pro včely poměrně bezpečný při dotyku a inhalaci, odolnost vůči reziduím (především využíván při prokázané rezistenci roztočů pyretroidy). Možnost aplikace při nízkých teplotních venkovních hodnotách (až – 5 °C).

-          Negativa: Přípravek nepůsobí v zavíčkovaných včelích plodech – nutnost mechanického odvíčkování před aplikací     ; zákaz užívání v době snůšky (16.4. – 30.9.). Předávkování způsobuje zvýšené vzrušení a hynutí včel.

b.      GABON PA 92; GABON 1,5mg (účinná látka acrinathrin na gabonovém dřívku). Určen k hubení Varroa destructor, působí kontaktně (dostává se do těla včely – při styku s jinými včelami se GABON šíří ve včelstvu). Využití v pozdním létě a na podzim.

-          Pozitiva: nevyvolává změny v chování včel ani zvýšenou agresivitu.

-          Negativa: známa četná rezidua proti GABONU PA 92 – maximální aplikace 2 roky za sebou. Nutný monitoring spadu a rezistence roztočů a využití dalších VLP. Možnost poškození a předávkování dělnic / trubců. Zákaz použití v době, kdy je ve včelstvech přítomen konzumní med.  

c.       MP 10 FUM 24 mg/ml ; M-1 AER 240 mg/ml (základní účinná látka těchto přípravků je Tau-fluvalinatum v podobě fumigačních či proužků aerosolu / natírání pláství roztokem). Přípravek má akaricidní účinek, který spočívá v neurotoxickém působení tau-fluvalinátu na roztoče - vyvolává ztrátu koordinace pohybu, knock-down efekt až smrt roztočů. Zákaz užití v době snůšky a při velkých plochách plodu.

-          Pozitiva: Při jednom ošetření zbavuje dospělé včely až  95 % parazitujících roztočů. Nezanechává rezidua v medu ani ve vosku.

-          Negativa: Velmi silná toxicita přípravu, časté silné rozrušení včelstva (zkracování léčebného zákroku), časté předávkování – stejný efekt jako na roztoče = knock-down efekt na dně úlu, úhyn včel, nepostihuje roztoče v zavíčkovaných buňkách. Velmi neekologický přípravek – silná toxicita pro vodní organismy, nesmí zasáhnout vodní zdroje ani veřejnou kanalizaci. Pro včely velmi stresující léčebný zákrok.

d.      APIGUARD 25 %, THYMOVAR 15g (účinná látka Tymolum – v přírodě volně se vyskytující látka /hluchavkovité rostliny/, Apiguard je indikován ve formě gelu, thymovar ve formě proužků). Užití není vhodné v době dokrmu včel. Thymol je vysoce toxický pro roztoče. Zákaz aplikace během snůšky – změna chuti a pachu medu po dlouhou dobu. Ideální použití při podzimním ošetření.

-          Pozitiva: kladný vliv thymolu na zdraví a hygienu včelstva (až později se začal využívat jako VLP), přírodní VLP stejně jako Formidol, avšak s vyšší účinností. Velmi nízká rezidua. Působí dlouhodobě (6-8 týdnů aplikace). Účinnost až 93 %.

-          Negativa: dlouhotrvající zápach ve včelstvech, vedoucí k loupežím. Mírný neklid včelstva, při vysokých teplotách snížení počtu mladého plodu (odstraňování krmiva a plodu pod proužkem Thymovaru), při dokrmu včel snížení příjmu potravy.

3.2.3.      Moderní řešení Varroázy; Pravidla ošetření včelstev v ekologických chovech.

I.                   Genetické řešení.

a.        

Jako perspektivní cíl v boji s kleštíkem se jeví šlechtění varroatolerantních včel. Dr. Mike Allspop z Jihoafrické republiky v r. 2006 zveřejnil výsledky svých výzkumů u dvou plemen včely medonosné. U afrických plemen (včela medonosná kapská Apis mellifera capensis a včela medonosná středoafrická Apis mellifera scutellata) prokázal velmi rychlý nástup a upevnění varroatolerantních mechanismů. Zkoumaná včelstva byla ponechána svému přirozenému vývoji bez jakýchkoliv léčebných zásahů. Rozvoj schopnosti těchto včel (A. m. capensis 3-5 let, A. m. scutellata 6-7 let) udržet populaci cizopasníka v únosné míře úzce souvisí s prohloubením a genetickým upevněním čistícího pudu. Včely rozpoznají napadený zavíčkovaný plod a z včelstva ho odstraní i s cizopasnými roztoči

b.       

„Včely čističky“. Plán využít geneticky programované "hygienické" plemeno k potírání parazitů. Britský vědec má naději na obrat v kritickém úbytku včel pomocí šlechtění "čistících včel" k ochraně včelstev před potenciálně devastujícími nemocemi. Francis Ratnieks, jediný profesor včelařství ve Spojeném Království, podniká průkopnický výzkum založený na šlechtění dělnic geneticky programovaných k udržování čistých úlů. Takzvané "hygienické" včely odpovídají za odstraňování mrtvých kukel a larev z úlů, ale vyskytují se ve velmi malých počtech. Akademik University Sussex věří tomu, že jestliže se jich bude moci více uměle šlechtit, budou chránit včelstva před parazity jako je varroa, který minulý rok zabil miliardu včel a zničil každé třetí včelstvo. Role "hygienických" včel byla poprvé pozorována v letech 1930. Ale protože pouze asi 10 procent včelstev je "hygienických", a v nich pouze asi 10 procent dělnic mají hygienické geny, a je obtížné zjistit ze kterých včel šlechtit pro nejlepší výsledky. Hygienické včely mají silný sklon čistit věci, odstranit kukly a larvy jestliže jsou mrtvé nebo umírají. Tato hygiena může řešit jisté typy nemocí, zvláště nemoci plodu jako je zvápenatění, mor včelího plodu a roztoče varroa. V případě varroa roztočů, samička klade vajíčka na kuklu do buňky. Tato vajíčka se mění v mladé roztoče. Hygienické včely to dokážou detekovat a odstraní voskové víčko buňky a vyškubou kuklu ven. Tak ve skutečnosti nezabijí samičku varroa, ale zabrání ji v rozmnožování. To není dokonalé potírání varora, ale může to zpomalit růst, a tím pomoci včelařům udržet nemoc pod kontrolou.

 

II.                Frekvenční terapie.

Nově zkoumanou metodou je frekvenční terapie, která je založena na fyzikálním působení frekvencí na mikroorganismy, konkrétně na roztoče. Používá se plazmový generátor, který produkuje magnetické impulzy o frekvenci, která likviduje mikroorganismy bezdotykovou metodou a bez použití chemických látek. Frekvence pro Kleštíka včelího je rozdílná od frekvenčního pásma včel, tudíž by frekvence neměly včelám vadit, ale tuto skutečnost je zapotřebí prověřit

Pravidla ošetření včelstev v ekologických chovech.

I.                   Do výskytu tří roztočů v průměru na jedno včelstvo v rozboru zimní měli a do výskytu tří roztočů včetně denního spadu za období 15. 7. – 15. 9. nemusí ekologický chovatel používat žádná léčiva.

II.                Včelstva na stanovišti se spadem v zimní měli nad 3 roztoč na včelstvo je nutné ošetřit Fromidolem 40 ml či jinými VLP s obsahem látek v přírodě se vyskytujících (Thymovar, Apiguard – nehodné v době snůšky!).

III.             V době od 15. 7. – 15.9. včelař sleduje u všech včelstev v týdenních intervalech přirozený spad roztočů. Při nálezu nad 3 roztoče / den léčí již zmíněnými prostředky (viz. II.)

IV.             Ekologický chovatel každoročně obmění jednu třetinu používaných plástů a v okolí dohledává a odstraňuje včelstva divoce žijící.

V.                Chemické prostředky na ochranu včelstev používá výlučně na základě nařízení KVS. (KVS je smí nařídit pouze při zvýšeném výskytu roztočů). Včelstva takto léčená se z produkce bioproduktů musí vyloučit.

 

4.      Závěrem.

Ze současného pohledu moderních včelař, často se zabývajících EKO a BIO chovem, je valná většina těchto přípravků nevhodná. Navíc se ozývají hlasy, které upozorňují na vzrůstající rezistenci roztočů vůči chemickým VLP, která je u nás řešena zvýšenou indikací léčiv, vyšší frekvencí indikace a jejich kombinace v podstatě po celý rok. Na rozdíl od zahraničí, kde se výzkum a prevence varroázy zaměřil především na rezistenci včely medonosné proti Kleštíkovi a možnost jejich soužití bez ohrození včelstev a přemnožení roztoče. Zasloužilí včelaři si však pevně stojí za svými chemickými roztoky, fumigacemi, postřiky, nemluvě o nařízeních OO ČSV a zprávách a nařízeních SVS. Snad je to pohodlnější, ale pro mnohé malochovatele finančně náročné, nepokrokové a bez vize. Navíc časově nesmírně svazující a dikční. Dosti kontroverzní se také jeví bod č. 5 v nařízení pro ošetřování včelstev v ekologickém zemědělství. Včelaři byli a jsou často nuceni sáhnout preventivně – z důvodu nátlaku svazu včelařů a místem příslušné obce – alespoň po minimálním ošetření včelstev, a o dokonce s dlouhodobým monitorovaným výskytem 0-1 roztoč na včelstvo.  (Mezi moderními včelaři se dokonce hovoří o nátlaku na odbyt léčiv).

 Na farmě BUŠI v Benešově je využíván pouze Formidol FUM. Pokouší se dodržet zásady ekologické včelí farmy a kupodivu, i v poměrně roztoči se hemžícím regionu, se jim to daří (Benešov je kategorizován monitoringem jako oblast s nízkou až střední intenzitou varroázy. K tomuto se rozhodli, ačkoliv ne vždy byli oba včelaři stejného názoru a k léčbě varroázy dla rady staršího u svých včelstev aplikovali také Gabon. Nyní mají dva roky nová včelstva bez aplikace chemických léčiv s výsledkem spadu v měli 0-1 samička Varroa destructor na včelstvo, zatímco u předešlých včelstev přeléčených ještě Gabonem a Varidolem byl spad ba téměř kritický (u starých včelstev na 5 samiček na včelstvo). Jak sami přiznávají s pokrčením ramen, nevědí, zda je to prst boží, kvalita včelstva, nebo příznivé klimatické podmínky, kdo / co jejich eko-chovu přeje, ale rádi tento trend podporují a jsou rádi, že cítí podporu i ze strany vědecké obce.

Stejně jako na navštívené výstavě, i zde jsem se setkala s ostře vyhraněnými názory mezi starými „svazáky“ a moderními včelaři. Připomíná to souboje východní a západní medicíny, plané handrkování, které se nedívá na problém v širší perspektivě a tolerantních barvách. Je velice smutné, pokud se nedokážou zkušenosti spojit se zvídavostí a trochou odvahy, aby šli v ústrety přirozenosti přírody, tím spíše, pokud takový potenciál (viz Moderní řešení varroázy) včely mají. Jak je ale patrné, bude velice zajímavé pokrok v léčení varroázy u včely medonosné pozorovat.

 

 

 

 

5.      Použité zdroje:

 

Čermáková, Tatiana; Chlebo, Robert, Husáriková, Milena: Kniha o medu. Eastone CZR, s.r.o., Litomyšl 2010.

Veselý, Vladimír: Včelařství. Praha: Brázda, 2003. Varroáza včel, s. 218-221

 

Periodika:

Ing. Přidal, PH.D., Antonín. Parazitismus, nemoci včel a názvosloví živočichů. Moderní včelař, předjaří 2007, roč. 4, čís. 1, s. 27-29

Ing. Čermák, Květoslav CSc. Varroóza u včely východní. Moderní včelař, prosinec 2011, roč. 8, čís. 6/zima, s. 176.

Ing. Přidal, Antonín, Ing. Čermák, Květoslav. Varroatolerance u kapského a středoafrického plemena včely medonosné. Moderní včelař, zima 2009, roč. 6, čís. 6, s. 171-172.

 

 

Ostatní zdroje:

Sdělení SVS ČR k prevenci a tlumení varroázy včel v období roku 2011 – 2012.

https://www.modernivcelar.eu/archiv/2007_06_c33.pdf  (18. 4. 2012)   

https://planetsave.com/2008/11/09/uk-professor-hopes-modified-bee-genes-can-prevent-colony-collapse-disorder/ (18. 4. 2012).

https://ovcsvpardubice.blog.cz/ (18. 4. 2012)

(Zvláštní poděkování Otakaru Šimůnkovi a Tomáši Buriánkovi – včelí farma BUŠI).

 

 

Z tisku:

 

 
Český vědec objevil na Kapverdách pět druhů ‚kukaččích‛ včel
7.9.2012 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)

Včely tohoto rodu jsou obvykle velmi malé, a to i na včely. Měří jen 2 – 3 mm. Námi objevený druh má neuvěřitelných 4 – 5 mm. Je tedy dvojnásobně větší než jeho příbuzní,“ říká Jakub Straka. Na snímku včelka Chiasmognathus batelkai.

Licence | Některá práva vyhrazena
Foto | Jakub Straka a Michael S. Engel
 

Některé druhy exotických včel se chovají podobně jako kukačky: ‚usnadní‛ si život a nakladou vajíčka do cizího hnízda. Český vědec Jakub Straka z Univerzity Karlovy se podílel na výzkumné expedici, díky které se podařilo popsat pět nových druhů ‚kukaččích‛ včel, které žijí na Kapverdách. Mezi nimi i včelku menší než 5 milimetrů, která i přes svůj malý vzrůst potvrzuje pravidlo o ostrovním gigantismu.

Jak je náročné objevit nový druh hmyzu? Nejde o nějak extrémně náročnou expedici, stačí si koupit letenku na Kapverdy. „Chycení nových druhů se dá zvládnout z lehátka na pláži,“ líčí první fázi vědeckého bádání Jakub Straka. Je tu ale háček. „Objev nových druhů tkví v problému poznat, co je nové a co je již objevené a popsané“.

Straka spolu se svým kolegou Michaelem S. Engelem z University of Kansas se za vědeckým bádáním vypravil na Kapverdy. Zkoumali zde včely, které podobně jako kukačky kladou svá vajíčka do hnízd cizích včel. V době, kdy hostitelská včela sbírá pyl pro své potomky, vnikne ‚kukaččí‛ včela do hnízda a naklade svá vajíčka.

Až dosud se mělo za to, že ostrovní fauna je už poměrně dobře prozkoumána. Straka s Engelem ale zjistili, že všechny místní ‚kukaččí‛ včely jsou dosud nepopsané druhy. „Námi objevené druhy již byly chycené mnoho let před námi, ale nikdy je nikdo nedokázal správně zařadit,“ vysvětluje Straka pozadí objevu. Vědci se při své práci potýkají nejen s nesmírně složitou variabilitou druhů hmyzu, ale také musí pracovat s literaturou z 19. století.

Kapverdy. Stačí vyjít z hotelu a můžete objevit nový druh hmyzu.

Licence | Některá práva vyhrazena
Foto | Jakub Straka

 

Kukaččí včely na Kapverdských ostrovech jsou většinou velký, černobíle zbarvený hmyz. Jeden druh včely je ale velmi malého vzrůstu, dosahuje velikosti 4 – 5 milimetrů. Přesto i tento maliličký druh potvrzuje pravidlo o ostrovním gigantismu. To říká, že pokud se na izolované ostrov dostane nějaký druh s malou tělesnou konstitucí, jeho rozměry se v krátkém čase podstatně zvětší. A naopak u velkých zvířat dojde k zmenšení jejich velikosti. Včelka pojmenovaná Chiasmognathus batelkai je oproti jiným druhům svého rodu podstatně větší.

„Včely tohoto rodu jsou obvykle velmi malé, a to i na včely. Měří jen 2 – 3 mm. Námi objevený druh má neuvěřitelných 4 – 5 mm. Je tedy dvojnásobně větší než jeho příbuzní,“ říká Jakub Straka. „V evoluci tohoto druhu tedy skutečně došlo k výraznému zvětšení těla.“

 

 

 

Z časopisu 21. STOLETÍ (srpen 2012). Veliké díky panu Šebkovi :-)